Německo zvažuje dřívější otevření pracovního trhu
26.7.2007
Díky silnému růstu se německé hospodářství již delší dobu potýká s vážným nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. V letošním roce pak začínají chybět německým firmám i méně kvalifikovaní sezónní pracovníci, např. při sklizni v zemědělství. Spolková vláda proto začala prověřovat možnost dřívějšího uvolnění německého pracovního trhu pracovníkům vybraných profesí ze Střední a východní Evropy. Podle mluvčího Spolkové vlády Ulricha Wilhelma však v tomto ohledu zatím nebylo vydáno žádné vládní usnesení. Vláda se touto záležitostí bude oficiálně zabývat až na svém pravidelném zasedání koncem srpna.
Volnému pohybu pracovníků v současnosti brání tzv. přechodné období, po které je přístup uchazečů z nových členských zemí EU na pracovní trh Německa výrazně omezen. V současnosti platí pro Německo druhé, tříleté přechodné období, které vyprší koncem roku 2009. Poté bude mít Německo možnost využít ještě třetího, dvouletého přechodného období do konce roku 2011. Využití této možnosti momentálně stává předmětem diskusí na německé politické scéně.
Jedním z iniciátorů této diskuse je tajemník spolkového ministerstva práce a sociálních věcí Gerd Andres (SPD), podle nějž je myslitelné otevřít německý trh práce pracovníkům vybraných oborů z Východu již dokonce před rokem 2009. Otevření by však bylo vázáno na zavedení minimální mzdy v těchto odvětvích.
Ralf Brauksiepe, mluvčí CDU-CSU pro otázky pracovního trhu, naproti tomu požaduje vypracování celkového konceptu otevření trhu práce, který by řídil příliv kvalifikovaných pracovních sil z celého světa. Podle něj neexistuje žádný důvod diskriminovat východní Evropany vůči přistěhovalcům z jiných zemí. Zároveň prý není nutné zavádět minimální mzdu.
Zástupci hospodářství a ekonomičtí experti požadují rychlé otevření pracovního trhu. Prezident svazu zaměstnavatelů Dieter Hundt prohlásil, že omezení se neslučují s evropskou ideou volného trhu. Zastupující předseda Německého sněmu obchodních a hospodářských komor Achim Dercks považuje nejnovější výroky politiků za dobrý signál toho, že otevření pracovního trhu konečně přestalo být tabu. Podle něj by měl být usnadněn přístup k práci v SRN zejména vysokoškolským absolventům z nových členských zemí. Zároveň se vyslovil proti zavedení minimální mzdy.
Zavedení minimální mzdy odmítá také Německý svaz zemědělců. Administrativní překážky stojí podle něj za kritickým nedostatkem polských sezónních pracovníků pro sklizeň. Zemědělcům nejvíce vadí to, že podle platné legislativy mohou polští dělníci pracovat v SRN pouze čtyři měsíce.
Ředitel Německého institutu pro hospodářský výzkum Klaus Zimmermann uvedl, že obava před deformací německého pracovního trhu vlivem přílivu pracovních sil z východní Evropy je neopodstatněná. Průzkumy ve Velké Británii, Irsku a Švédsku ukázaly, že otevření pracovního trhu má spíše pozitivní, než negativní efekt na dynamiku trhu práce. V těchto zemích podle Zimmermanna nedošlo ani k vytvoření dodatečné nezaměstnanosti ani k tlaku na snižování mezd.
(Zpracováno s využitím Frankfurter Allgemeine Zeitung, 24.7.2007)
