Změní se podnikatelské podmínky?
9.4.2005
Riskantní jarní úklid
Německá koalice a opozice zasedly ke kulatému stolu. Výsledek je spíše rozpačitý, ale hraje do karet českým firmám.
Tváří v tvář rekordní poválečné nezaměstnanosti vzepjal se německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder k výkonu, o kterém si mohou nechat voliči v Česku jen zdát. Na stejný den, kdy měl přednést pravidelnou jarní řeč k národu, pozval minulý týden k jednacímu stolu – pošesté za posledních šest let – lídry nejsilnějšího opozičního uskupení CDU/CSU. Důvod? Najít východisko z celoněmecké jak ekonomické, tak politické nouze. Německá média nejsou dodnes zajedno, zda byla tato schůzka, zvaná Jobgipfel, k něčemu nebo k ničemu. Jedni chválí pokrok v rámci možností, jiní naopak hovoří o posledním tažení rudo-zelené koalice. České firmy by tak jako tak měly dění ve Spolkové republice pozorně sledovat. Protože stanou-li se opatření, na nichž se oba tábory shodly, skutečností, mohly by počítat s výrazně snazším vstupem na německý trh.S ÚSMĚVEM A RUKOU V KAPSE. Ve zjevné pohodě předstoupil kancléř ve čtvrtek 17. března ráno před poslance Bundestagu a Bundesratu. Jeho řeč trvala 78 minut a byla jasná a výstižná, třebaže v mezích socialistického vidění světa. Nicméně i to je v současném Německu jinde, než byl náhled třeba Willyho Brandta. SPD se musela pustit do reforem mířících k samé podstatě sociálního státu. Aktuální Schröderovy apely na snížení podnikové daně, odbourávání byrokracie či zrušení státního příspěvku na koupi nebo stavbu vlastního bydlení jsou toho názorným důkazem. Nejde o nic, o čem by se kancléř při té či oné příležitosti dosud nezmínil. Jenže na rozdíl od českých kolegů se opakovat může, protože hlavní reformy, tj. daňovou, důchodovou, zdravotnickou či pracovního trhu, má rozjeté. První dvě stihl odstartovat v době, kdy na tom byla německá ekonomika ještě relativně dobře. V porovnání s projevem v roce 2003, kdy Schröder představil reformní Agendu 2010, působil jeho letošní slovník mírněji. Třeba téma vedlejších mzdových nákladů, které přesahují 40 % hrubé mzdy, opomněl úplně. „Kdo zpochybňuje sociální soudržnost naší společnosti, kdo považuje sociální kohezi za nadbytečnou ozdobu v lepších časech, zpochybňuje nejen důležité vymoženosti naší politiky a společnosti, ale je na nejlepší cestě zničit vnitřní smír, který je předpokladem, abychom mohli úspěšně a efektivně vyrábět,“ vzkázal voličům, kteří, zdá se, začali na konci loňského roku na reformní potřebu jakoby slyšet. Aktuální barometr televize RTL a týdeníku Stern však naznačuje, že SPD začíná opět ztrácet půdu pod nohama. Pokud by se konaly minulou neděli všeobecné volby, získali by socialisté 29 % procent hlasů (-2 %) a Zelení 9 % (+1 %). CDU/CSU (46 %, +2 %) a svobodní FDP (7 %, 0 %), by měli navrch. Pravděpodobná příčina? Celkem 76 % dotázaných občanů si myslí, že kabinet nebojuje s nezaměstnaností (5,216 mil. v únoru), jak by mohl.ČTYŘI HERCI, DVĚ TISKOVKY. Odpoledne v den kancléřova projevu začalo druhé dějství. V 7. patře kancléřství usedli ke stolu kancléř, ministr zahraničí Joschka Fischer, předsedkyně CDU Angela Merkelová a šéf CSU Edmund Stoiber. „Bude-li shoda, uspořádají aktéři společnou tiskovou konferenci. Pokud ne, budou konference dvě,“ předpověděl nejčtenější deník Bild. Po dvou a půl hodinách stál Schröder pod kupolí Bundestagu a pravil: „Neshodli jsme se na všech bodech, ale pokročili jsme hodně kupředu. Máme tolik společného, že stojí zato dále spolupracovat.“ Po jeho boku stál jen Fischer. Jejich protějšky svolaly vlastní tiskovku. „V určitých bodech máme něco společného. Tlak, který jsme vyvinuli, se vyplatil,“ uvedla Merkelová. Ze setkání, do kterého šly obě strany s vlastními programy (viz dále), vzešel program investic ve výši dvou miliard eur do dopravní infrastruktury (podle Bildu by mohl přinést do roku 2008 až 60 tisíc pracovních míst) a 720 milionů na ekologickou sanaci bytů (60 tisíc míst). Dále se navrhuje přepracování energetického zákona, pokles daně z příjmů podniků z 25 na 19 procent a úlevy na dědické dani (odpadne, pokud majitel-dědic povede firmu aspoň 10 let). Zjednodušit se má výpočet živnostenské daně, kterou platí podniky obcím, odpadnout má 300 „zbytečných“ zákonů a směrnic, práce na dobu určitou bude možná i několikrát po sobě. Pokračovat by měla ztroskotaná debata o federálním uspořádání, které umožňuje, aby spolkové země blokovaly v horní komoře přijímání důležitých zákonů. Unie zavrhla požadavek partnerů na škrtnutí příspěvku na vlastní bydlení, SPD a Zelení odmítli zásahy do zákonné ochrany před výpovědí, do tarifního práva a nižší odvody na státní politiku zaměstnanosti. Na některá témata budou nasazeny expertní skupiny. „Hodně povyku pro nic,“ je přesvědčen Klaus Zimmermann, prezident Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW). Výkonný ředitel Německé průmyslové a hospodářské komory (DIHK) Martin Wansleben je pro, aby podobná setkání pokračovala. Předseda odborového svazu IG-Metall Jürgen Peters brojí proti poklesu korporátní daně: „Uplynulé roky ukázaly, že snižování daní nepřineslo vyšší zaměstnanost.“ Průmysl, ústy zastřešujícího svazu BDI, slíbil investice – za předpokladu, že budou provedeny slíbené reformy.ČEŠI HER, NĚMCI HIN? Sdružení českých podniků v Německu (VTUD), nezisková organizace podporující české firmy ve SRN, vidí v dohodě šanci pro české hospodářství. „Pokud se představitelé vlády a opozice shodují, že cesta k oživení německého hospodářství vede přes daňové úlevy a ne přes zdlouhavé a málo úspěšné pokusy snížit přímé pracovní náklady, zapojuje se Německo do daňové soutěže, kterou odstartovaly některé nové členské země,“ upozorňuje předseda VTUD Josef Hladik. Pro české firmy se tak mohou změnit rámcové podmínky pro podnikání v Německu: odkývaný požadavek na snížení základního kapitálu pro zřizování s. r. o. znamená, že by české podniky mohly získat tento právní statut, a tím lesk v očích německých partnerů, ne za 25 tisíc eur, ale za 6000. Což je částka srovnatelná s poplatkem v ČR. „Vzhledem k této tendenci je záhodno zvážit, kde produkovat, obchodovat a zdaňovat. Zda už letos nezaložit v Německu reprezentace nebo dceřiné společnosti,“ dodává místopředseda VTUD Arséne Verny. A závěr? Jistá poučka teorie chaosu praví, ohlíží se za posledními událostmi Spiegel Online, že máchnutí křídla motýla může přivodit za určitého počasí orkán. Ten by mohl skutečně přijít: protože ono motýlí mávnutí, tj. Jobgipfel, se odehrálo v dílčích turbulencích, které mohou mít pro vládní koalici na federální úrovni zničující dopad. Průšvihem je v první řadě debakl vyjednávání o nové vládě v koaliční baště ve Šlesvicku-Holštýnsku, který udělal (viz strana 11) tečku za politickou kariérou jedné z ikon SPD, předsedkyně tamní vlády Heide Simonisové. Kromě toho visí stále ve vzduchu aféra s udělováním víz nežádoucím osobám, která ukazuje prstem na Joschku Fischera. „Takto dramatický den se v politickém životě Německa naposledy odehrál před 15 lety, když se v NDR volila (s fiaskem pro socialisty) poslední Lidová sněmovna. „Tehdy, po 18. březnu, nebylo už nic jako dříve – to je paralela k 18. březnu 2005,“ zdůrazňuje Spiegel Online. Protože ze ztráty pozic ve Šlesvicku-Holštýnsku, rozruchu kolem imigrační praxe a více nakročeného než dotaženého „summitu čtyř“ by mohla vzejít skutečně smrtelná rána – volby 22. května v největším a nejlidnatějším státě, v Severním Porýní-Vestfálsku. Tamní SPD, zní veřejné tajemství, není nijak nadšená, že vládne se Zelenými – a její šéf Peer Steinbrück by dal raději přednost velké koalici. Preference favorizují CDU a FDP. „Po prohraném boji o Düsseldorf bude plně platit náš loňský titulek: Schröderův poslední muž – kancléř sám,“ píše internetová verze týdeníku. Jenže právě v této narážce se skrývá pro sociální demokraty a jejich spojence jistá naděje. Schröder, jak už několikrát ukázal, umí vycítit příležitost a chytit se jí zuby nehty. Ostatně 17. března, v den Schröderova projevu v Bundestagu a před setkáním s Merkelovou a Stoiberem, šla hlavním městem informace, že čelní představitelé německé ekonomiky očekávají kancléřovo setrvání v úřadě až do roku 2014. Pokud by se tak doopravdy stalo, vládl by „malý velký“ muž z Dolního Saska stejně dlouho jako Helmut Kohl.Vládní záměry I. Posílit konkurenceschopnost (např. snížením korporátní daně z 25 na 19 %, úleva 6 mld. eur nesmí být kompenzována novými půjčkami). II. Přitáhnout zájem investorů (např. odbouráním rozbujelé byrokracie; zrušením 300 zbytečných zákonů a směrnic, snížením minimálního kapitálu pro zakládání s. r. o. a zavedením elektronického obchodního rejstříku; čtyřletým programem investic do dopravní infrastruktury ve výši 2 mld. eur; přijetím legislativy na podporu PPP; novelou energetického zákona, jež by dala plánovací jistotu utilitám a jejich pracovníkům; prodloužením státních dotací ve výši 720 milionů eur na sanaci domů proti úniku CO2). III. Zpružnit trh práce (např. zlepšením možností pro přivýdělek nezaměstnaných; lepší péčí o mladé a starší osoby bez pracovního místa). IV. Investovat více do budoucnosti (např. zrušením státního příspěvku na vlastní bydlení, ušetřené peníze by měly jít na vědu a výzkum; znovu oživit debatu o reformě platného federálního systému). Pramen: www.bundesregierung.de
Reformní představy CDU/CSU I. Zlepšit rámcové podmínky pro zaměstnanost (např. větší podporou genotechniky; zvýšenou pozorností výzkumu a výrobě ve farmacii). II. Zbavit trh práce zbytečných překážek (např. usnadněním přivýdělků; modernizací zákonné ochrany před výpovědí). III. Důsledně bojovat s byrokracií (např. snížením hranice minimálního kapitálu; zrušením 300 zbytečných zákonů a směrnic). IV. Snížit vysoké vedlejší mzdové náklady (např. postupným poklesem sazby odvodu na státní politiku zaměstnanosti z 6,5 na 5 %). V. Odstranit daňové znevýhodnění firem (např. přehodnocením sazby korporátní daně). VI. Reformovat federální systém (jasným rozpletením a odtržením pravomocí). VII. Ne dalším dluhům (respektovat 3% limit Paktu stability) Pramen: www.cdu.de
Igor Záruba
Převzato z EKONOM č.12.2005
